No. 606 (virtual) squadron RAuxAF

Za leden 2012 se mi podařilo na Spitech nastřídat nějaké body ... mam k tomu i screenshot s 2273 zničenými pozemáky a 15 sestřelenými, to celé za 38487 bodů.

A to nejlepší nakonec ... Druindine, taky to sem napiš, ve žvanírně se to za chvíli ztratí

Já teda nevim esli to patří zrovna sem, ale dyž teda ... tak teda jooo
Popis nedávných událostí, jak sem si je v návalu endorfinů zapamatoval:
31.ledna 2012
servr AH, il-2 4.11
mapa - jakásik Itálie
Start z jižního letiště v počtu 3x spitfire LF-IXc (Tclaw, Smis a já)
Ze severního letiště odstartoval Demon na B-25 a Hayes s P-47
Kurz sever někam k Neapoli. Po startu jsme se zformovali a začali stoupat, zároveň jsme se snažili sejít s Hayesovým Thunderboltem. Ve výšce okolo 6500m nás Hayes upozornil na dva doty vpravo v naší výšce. Po krátké domluvě jsme všeci zamířili k nim. Po průletu byly doty identifikovány jako 2 FW190. Chytil jsem se druhého znich, který začal prudce stoupat. Bohužel jsem mu ve stoupání nestačil, zejména kvůli prudké zatáčce po které jsem se za něj dostal. Snažil jsem se zorientovat kde jsou ostatní a přitom jsem fokáče ztratil. Dalo by se říct, že sem to v tento okamžik docela posral, protože ten dacan to otočil k zbytku naší skupiny a já zůstal opodál. Než jsem se dostal zpátky do oblasti bojů, hlásil Smis, že nemá křídlo a skáče.
Na dálku jsem varoval Tclawa, že se mu na prdel dotahuje můj fokáč, ale asi nedostatečně, fokewulfova dávka byla přesná a Tclawův spit začal mohutně kouřit. Nevypadalo to vůbec dobře Tclawovi nezbylo nic jiného než se ze schromeným spitem začít stahovat. Neměl jsem čas sledovat jak se mu to daří, protože mě začal zaměstnávat jeden z Fw190. Nějakým způsobem se mi ho podařilo sestřelit (Kurres) Vzápětí se mě to samé podařilo i s druhym fokem (1stCL Kowalski). Na scéně se objevil Hayes, ke kterému se přidal další P47 a zamířili znovu kurzem sever k Neapoli. Já vzhledem ke spotřebovanému střelivu jsem zamířil jižně domů. V tom se ozval Demon, že u Neapole dostává na prdel od modrásků. P-47mičky se mu okamžitě vydali na pomoc. Já po chvilce váhání také. Cestou jsem potkal BF-109, které se mě podařilo rychle sestřelit (pravděpodobně PK). Mezitím Demon hlásil, že je dole a já znovu pomyslel na návrat. Z toho mě rychle vyvedl právě přilítnuvši Fw190. Po krátké honičce jsem ho sundal (1stCL Kowalski). Letmo jsem koukl na palivoměr a na mysl se mě zase dral návrat. V tom se z ničeho nic objevil další fockewulf. Věděl jsem že střeliva bude setsakramensky málo, ale co už, skusil jsem to a rozpoutal s fockem manévrový boj. Střílel jsem jen na jistotu a trefoval. Nejdřív něco na křídlo, pak do oblasti kormidel. Když už jsem myslel že je fokáč na lopatě došlo z mé strany k podcenění situace a ten žebrák mě skoro ošil. Tím mě od sebe trochu zahnal a vznikl mezi námi odstup který jsem se na plný plyn snažil zlikvidovat. V tomto okamžiku jsem se domluvil s Hayesem, který mě v manévrovém boji jistil z vrchu, že ho zkusí dorazit. Hayes se zkušeně vrhl po ustupujícím fokewulfu, avšak vlivem nepřesnostem v řízení jeho Amerického stroje nadvakrát minul. Nicméně to vyvedlo Němce z míry natolik, že sem ho dohnal a dorazil (Kurres). Na nic jsem nečekal a nabral kurz domů. Zkontroloval jsem si 6ku a hle fokewulf - už zase. Tentokrát to ale bylo špatné, byl za mnou moc blízko a té hromadě železa co za mnou poslal už jsem brejknout nedokázal. Poslal mě do moře.

Druhý start:
To už jenom v krátkosti:
Letěl jsem sám spitem a snažil jsem se seskupit s dříve startujícím Demonem a Hayesem na Mustangách. Což se mi nepodařilo ale cestou jsem potkal osamocený fokewulf. Po boji, který bych neoznačil za zrovna krátky jsem ho sestřelil (1stCL Hien). Zamířil jsem zpět, protože paliva ubývalo a potkal jsem B-25, kterou ohrožovaly dvě Befka. Za jedním jsem se pustil, ale ztratil se mě v mracích. Zamířil jsem zpět k B-25, která svými přesnými střelci sundala druhé befko. Po rozhlédnutí jsem spatřil dot, ukázalo se to jako další Bf109 a po boji, při kterém se k nám přidalo další bf109 jsem ho sestřelil (1stCL Werner). Má radost ale netrvala dlouho, protože mě vzápětí vystříkl olej na sklo. Holt merlin nevydrží všechno. Nezbývalo než s kašlajícím motorem sednout do moře. To se ale nelíbilo 109ce za mnou a rozstřílela mě na cimprcampr.

Malinká oprava : ten prvý let som neskákal -> ja som rovno vybuchol , možno to bol druhý let čo som stratil krídlo ale neviem to na isto

Nazdar všetkým 606.

Píšem sem aby som sa ospravedlnil Vockovi a jeho dvojke za včerajšok (27.9.2012 cca 21:40). Včera sme sa s vami zaplietli na mape Bastogne. Killera ste dali hneď dole a mňa ste potom začali rozoberať. Cestou domov som to držal pri zemi. Nevedel som presne kde sme, tak som chce ešte letieť trošku východne, aby som vyskočil. Bohužiaľ pri zemi mi to začalo sekať a vyhodilo ma to zo šturma . Chcel by som len ujasniť, že z mojej strany nešlo o úmyselné odpojenie. Písal som aj adminom na AoE, že keď majú záznam, tak nech vám pripíšu zostrel a mne kill, prípadne sa o to prihláste aj vy a ja vám to potvrdím.

Uvidíme sa v ďalších bojoch.

S pozdravom CSL/I_Stuka

Pešekday
Tak se mě včera zase "dařilo". Začalo to nenápadně na mapě Desert Rats, kde na mě už nezbyl Tomahawk. Vzal jsem tedy Hurri Mk1-12lb vystoupal do 22kft a přiletěl nad bojovou oblast. Zmerčil jsem befko kousek níž a začal sním boj. Když už mu teklo do bot, potlačil a uletěl na rychlosti. Chvíli jsem ho pronásledoval, pak ho pustil a zase začal stoupat. Pak jsem se věnoval nějaké dvojici v mé výšce a něco mě ošilo zezadu. Bylo to befko, chtěl jsem se mu schovat do mraků, ale pilot byl raněnej a ve spirále jsem se mu schoval až do moře. KIA. Naštěstí červení vyhráli mapu, tak tam skočilo Nizozemí o půl hodiny dřív.
Vzal jsem si spit XVI CW. Letěl k Hertogenboshu, kde měli byt nějací bitevníci v nulové výšce. Po chvíli jsem zmerčil dvojmotor pošramocenej od flaku. Rozhodl jsem se mu znepříjemnit návrat na modrou základnu a s nejvyšší opatrností ho ošíval při každé příležitosti. Pilot Void pro to však neměl pochopení a radši se leftnul. Kdosi za mnou (Hit-Girl) ve spitfiru mu udělil titul "Disco Queen". No nic hromada munice nazmar a přišla další hláška. Tentokrát to byl jednomotor s dárečkem pod trupem. Hit-Girl se za něj dostal první, tak jsem číhal vzadu na svou příležitost. Ta se dostavila, ale v trošku jiné formě než jsem čekal. Enemák totiž upustil dáreček a ten bouchl zrovna když jsem přes něj letěl. Motor v hajzlu. Zvesela jsem zamířil k našim hranicím a po tom co enemák udělal kráter v zemi jsem vyskočil.
Dal jsem 16ce spitu eště jednu šanci a znova nabral kurz k Hertogenboschi. Asi po 5 minutách v cca 10kft přišla hláška, že je nademnou enemák ve 25kft. Vzhledem k tomu, že v téhle části mapy jsem byl asi jedinej červenej, rozhod jsem se začít stoupat na plný plyn a vrátit se zpět k letišti pro podporu flaku. Stalo se co se stát muselo a po třech hláškách s hodnotamy 20kft, 15kft a 13kft přišel nepřekvapivý útok ze slunce. Bylo to tak rychlé, že mě to vyrazilo zvuk motoru ze šturma a ve sluchátkách znělo jen cosi kovového (ne kecám, o zvuk jsem přišel až v půlce souboja, ale takhle to zní líp ). Enemák se rozhodl, že mi to neulehčí a zase si nastoupal. Já stoupal také a točil se proti jeho výpadům čelem. Pořád jsem se snažil ho dostoupat a tlačit se k našemu letišti. Po asi 10 útocích, kdy mě trefil jen jednou a už už jsme byli ve stejné výšce jsem to trochu POSRAL a musel utéct v dajvu. Získal jsem trochu času ale ztratil hromadu výšky. Dacan za mnou mě to zase neulehčil a jen mě prolítaval z převýšení. Aspoň že jsem to dajvoval k našemu letišti a začal ho trochu otravovat náš flak, pokud se to tedy dá nazvat otravováním. Možná sem se na to měl vyssrat, protože britskej flak málokdy co trefí a jen se mi enemák ztrácel mezi tečkami flaku Po asi dalších deseti útocích jsem ho zase dostoupal. Následně jsem ho přestoupal. pak to zase trochu POSRAL, spadl na jeho výšku, ale začínal jsem mít převahu a skoro ho i ošil. To ho asi trochu vyděsilo a tentokrát se rozhodl oddivovat on a to rovnou do mraku k německé straně. Pronásledoval jsem ho, ale v mraku se mi ztratil. Douffal jsem, že už nebude mít moc střeliva a ustoupí k letišt. On se ale v mraku otočil a souboj začal nanovo. Po asi dalších 5 útocích jsem se rozhodl trochu zariskovat a vzít ho na čelo. Napodruhé se to podařilo a úspěšně jsem si nechal odstřelit křidýlka. Nezbývalo nic jiného než zkusit udajvovat k letišti. Bez křidýlek se letounem těžko naklání na tu správnou stranu, ale po chvíli se mě to v krytu mraku podařilo. Když už jsem si myslel, že jsem v bezpečí vyvedla mě z omylu dorážecí dávka z enemákova stroje. Nezbývalo než vyzkoušet padák...
Souboj trval minimálně 35 minut !!! Enemák byl 5th_ixus a zasložil jsem si salutku a pár pochvalných anglických slovíček Tak jsem mu s pomocí strejdy googla a jeho překladače taky něco pěknyho napsal a na příští let jsem radši změnil letiště i letadlo.
V Tempestu kterej se na rozdíl od spita nechová jako splašená houpačka v kombinaci s kolíbkou jsem dosáhl jednoho sestřelu. Pak jsem spadl eště do několika soubojů, kde jsem v jednom trefil trochu rozčazenyho enemáka co sundal našeho. Už to vypadalo, že chce vyskočit, tak jsem přestal střílet, ale nevyskočil a než jsem ho dal do zaměřovača podruhé, přišel mu někdo na pomoc. Radši sem zdrhl...
Další mapa Tractable. Vzal jsem lehčenyho tiffiho, nad Falaise jsem absolvoval neúspěšný souboj se čtveřicí enemáků, kdy jsem aspoň jednoho rozčadil a pak vyskočil, načež mě z Tiffiho udělali 4 další ale menší Radši jsem změnil stroj za mustanga C-NT, Po dostoupávání někoho ve 25kft nad letištěm jsem v 18kft čapl hornise. Jedna kulička z jeho dvacítek bravůrně ovládaná Chuckem Norrisem na pozici střelce si našla můj motor a po doplachtění nad naše letiště kdy mě to blaflo, jsem vyskočil. Načež vyskočil i Chuck Norris s Killerem